Florentin Rivera

Co ke mě.. myslím, že to slovo, které sedí jako prdel na hrnec, je pohodář. To prostě jsem, pohodář. Žádný stres, žádné vlny, žádné dojímání nad minulostí nebo trauma z katastrofické budoucnosti, tak daleko já nikdy nejsem. Neřeším co bylo nebo co bude, pro mě je důležitý okamžik, přežít teď, ne přežíš, žít. Beru všechno s klidem takové, jaké to je, nemám tendence věci zlehčovat nebo o nich snít, prostě seberu karty, které mi osud nadělil a budu hrát s tím, co je. 
Řekl bych, že jsem vcelku dobrák, snažím se řídit podle své vlastní vnitřní morálky, ale ta někdy povoluje i to, co by jiní považovali za špatné. Nemám žádné hluboké přesvědčení, nejsem zarytě klaďas ani záporák, jsem to, co je podle mě zrovna potřeba. Nejsem bezcitný a zároveň se nebojím ušpinit ruce. I když zabíjení je to poslední, co volím. Já chci žít a chci tu možnost dát i všem ostatním, dobrým, špatným, upřímně je mi to jedno. Věřím, že je každýho věc, jakej chce bejt nebo co chce dělat, jakou cestu si zvolil a dokud nejsi v jeho botách, nemáš právo soudit. Žij a nech žít, tak to náš dědek říkával a já se s tím ztotožňuju.
Většinu času mám na rtech ledabylý, skoro líný úsměv, který si mnozí vysvětlují jako provokaci, mnozí jako lehkovážnost, ale ti, kteří mě znají, prostě ví, že v tom nemají hledat žádný hluboký význam, protože já na velký gesta nejsem. Jsem flegmatik. Věci kolem mě mě jen tak nerozhodí, zůstávám klidný i ve chvílích, kdy ostatní podléhají stresu nebo emocím. Mám přirozenou schopnost udržovat si odstup a zůstat vyrovnaný, i když se dějí komplikované nebo nepříjemné věci. Neberu si věci příliš osobně, a když se objeví problém, raději ho promýšlím v klidu, než abych jednal impulzivně.
Nevyhledávám konflikty, a když už se do nějakého dostanu, snažím se situaci uklidnit nebo se mu raději vyhnout. Neztrácím čas zbytečnými hádkami, protože pro mě je důležité zachovat harmonii a udržet si své vnitřní klidné tempo. Někdy působím lhostejně, ale není to o tom, že bych necítil emoce – jen je neprojevuji navenek tak výrazně jako ostatní. Mám tendenci držet si své pocity pro sebe a zbytečně je neventiluji.
Mám rád stabilitu a jednoduchost. Nepotřebuji dramatické změny ani velké vzrušení. Jsem spokojený s tím, když věci plynou svým vlastním tempem. Dokážu být trpělivý, což mi umožňuje vypořádat se s náročnými situacemi bez toho, abych propadal panice.
Můj klidný přístup mi často pomáhá zvládat stresové situace a být oporou pro lidi kolem mě. Ať už jde o práci, vztahy nebo každodenní život, snažím se udržovat stabilitu a nenechám se jen tak vykolejit.
Mám určité charisma, lidi kolem mě to přitahuje, nadhled na život, zájem o ty loosery bez budoucnosti, rovnej přístup ke všem, mají mě rádi a já na oplátku vím i o těch, na které svět zapomněl. Umím toho využívat, jsem herec, dokážu na sebe strhnout pozornost a donutit je, aby chtěli vědět víc, stejně jako dokážu splynout s davem a být neviditelný. Ale to už je součást celé show.

Nejsem nijak závratně vysoký, se svými stosedmdesáti se v davu lehce ztratím a těch kilo bych taky potřeboval víc, ale jednak se jídlo shání zatraceně těžko, jednak mi ta hubená postava celkem pomáhá se protáhnout těmi otvory a vměstnat se na malá místa, což vzhledem k mému životnímu stylu celkem sedí. Do přímého kontaktu se rozhodně nepouštím, řekl bych, že mám dobré pohybové schopnosti, jsem celkem rychlý, mrštný, má postava je atletická a šlachovitá, ale žádný gladiátor rozhodně nejsem. Spíš to drobné tintítko, které uteče, když je třeba, takže proč se mořit posilováním.